Rafty Ohře

Krakovští rafťáci na Ohři

3. - 6. července 2009

Pokud se zeptáte kohokoliv z aktivních občanů Krakova, jaká byla nejlepší akce loňského roku, odpověď bude jednoznačná – rafty. Proto ani z letošního programu nemohl být tento výlet za dobrodružstvím vypuštěn. Zájem byl obrovský, o polovinu větší než v loňském roce a nakonec jsme 36 lidmi plně obsadili 6 raftů. Poučeni z pomalé vody řeky Berounky, jsme se tentokráte vydali do rychlejší Ohře plné peřejí.

Výjezd na raftech byl naplánován na sobotu 4. července, ale do Lokte jsme se vydali už o den dříve. Někteří do přeplněného kempu přijeli už před polednem, aby zabrali místa pro ostatní a prohlédli si zdejší hrad, jiní přijížděli až po práci ve večerních hodinách. Předpověď počasí hlásala na všechny čtyři dny teplo spojené s bouřkami a bohužel se nemýlila, neboť první večer nás od ohně vyhnala silná bouřka. Do sobotního rána se počasí umoudřilo, a tak nic nebránilo šesti plně obsazeným raftům vydat se do boje s proudem řeky Ohře. Na první den bylo naplánováno dojet do Dalovic v Karlových Varech, což činí asi 17 km. Cestou jsme poobědvali u krásných Svatošských skal, kde nás ale také zastihl déšť. Kemp v Dalovicích byl miniaturní a horko těžko se nám sem povedlo složit všech našich 13 stanů. Kladem bylo ale komorní prostředí a příjemné posezení u ohně, kde jsme při kytaře zpívali dlouho do noci a v závěru došlo i na recitace nezapomenutelných básní ze školních lavic. Hned v sobotu ráno jsme si prožili nejzajímavější vodácký zážitek - sjezd peřejí Hubertus, které slouží jako cvičná slalomová dráha. V neděli nás čekala 15 km dlouhá cesta do Radošova. Do radošovského kempu jsme dorazili brzy odpoledne a protože panovalo horké počasí, někteří z nás, především děti, se koupali, jiní vyrazili na procházku či do místních hospůdek. Poslední společný večer jsme opět strávili u ohně. Závěrečný den nás čekala nejdelší, 21 km dlouhá etapa, která končila v Perštejně. Z předešlého dne přetrvalo krásné počasí a mohli jsme si tak naplno užít krásnou okolní přírodu v této části řeky Ohře. A jak se stává již tradicí, čtyřdenní výlet nadšených rafťáků nemohl být zakončen jinak než v pláštěnkách a promočených bundách. Několik kilometrů před koncem začalo silně pršet a předávali jsme půjčovně rafty promoklí na kost. Někteří z nás ještě společně poobědvali v místní hospůdce a pak jsme se všichni odebrali do svých domovů ždímat promoklé oblečení. Ani špatné počasí v závěru nám ale elán nezkazilo a všichni se opět těší na to, kterou z českých řek budeme sjíždět příští rok.